Jak zacházet se vztekem

Už jste se někdy zamýšleli nad tím, co způsobuje věta Nevztekej se!?

Jste ochotní připustit, že zákaz se vztekat škodí vám a vy, kteří je už máte, i vašim dětem? Víte, že vztek je zdravá emoce, která patří do běžného repertoáru lidských emocí?

Jen nás nenaučili s ním zdravě zacházet, protože to sami neuměli.

Když sobě i svému dítěti zakazujete se vztekat, ubližujete si. Možná si říkáte, že když se někdo vzteká, tak ubližuje okolí. Ale tak to vůbec být nemusí! Jen je potřeba naučit se jak zacházet se vztekem jinak, zdravě.

Z hlediska čínské medicíny je vztek emocí jater. Dobou nějvětší aktivity jater je jaro. Párovým orgánem jater je žlučník a spolenčně ovlivňují trávení. Patří k nim i oči. Proto se pak nelze divit, že se v našich žlučnících hromadí žlučové kameny, že máme migrény, poruchy trávení a špatně vidíme, když vzteku nedáváme volný průchod.

 

bolesti_hlavy

 

Nebudu tu teď podrobně vysvětlovat proč tomu tak je. Je to opravdu tak, že tyto příznaky jsou nejčastěji projevy stagnující energie jater, která má jinak za úkol udržovat tělo průchodné. (Vystudovala jsem čínskou medicínu.)

 

Proč právě vztek?

Proč píšu právě o vzteku? Moje práce s dětmi i vnitřním dětmi mi v poslední době jasně ukazuje, jak je toto téma ožehavé a jak hodně nás trápí. Netýká se jen mužů, ale i žen. Je potřeba začít ho řešit, aby v našich vztazích zavládla větší harmonie.

Jak může díky ventilování vzteku zavládnout ve vztazích větší harmonie? Jednoduše.

Když se naučíte zdravě ventilovat vztek:

  • Uleví se vám.
  • Přestanete ubližovat svým milovaným.
  • Vaše tělo zůstane průchodné.
  • Nikde se ve vás nic nebude hromadit a nebouchne to v nejhorší možnou chvíli.

Možná, že jste jedni z těch hodných kluků a holek, kteří se nikdy nevztekali, a tak se nevztekáte ani teď. Před konflikty a hádkami vyklízíte pole. Neříkám tím, že se máte za každou cenu pouštět do konfliktů, ale pokud vám tohle vyklízení pole dlouhodobě vlastně nedělá dobře a máte pocit, že se necháváte zatlačit do kouta, tek je na místě některé věci přehodnotit.

V dětství byl totiž vztek emocí, kterou jsme si budovali své hranice a zjišťovali, kde jsou hranice venku.

Je to však tak, že více než to, abysme se naučili, kde jsou naše vlastní hranice, jsme dobře pochopili, kde jsou hranice venku. To jestli byly zdravé, už je jiná otázka.

nastvani

 

Zakazovali nám se vztekat a my to zakazujeme našim dětem, protože to brnká na naše vlastní citlivé struny.

Brnká to na

  • Naše vlastní bolestné vzpomínky z dětství.
  • Náš vlastní pocit bezmoci.
  • Strach z odmítnutí okolím.
  • Mnoho dalších citlivých témat, které otřásají naší vlastní sebedůvěrou.

Vztek který v sobě máme, se střádal roky – desítky let. Situace venku ho jen vytahují na povrch.

Trochu se musím smát, když dnes všude slyším o problémových dětech a nemocech typu hraniční porucha osobnosti. Není divu, že se něco takového děje, když nás nikdo nenaučil, jak se zdravě vymezit a přitom respektovat ostatní. Díky tomu dnes nevíme, kdo jsme a co chceme.

Buď svůj vztek potlačujeme, nebo ho ventilujeme tak, že ubližujeme druhým. Většinou je agrese vůči druhým jen projev toho, že se něco takového v dětství dělo i nám, anebo je to projev strachu. A protože my sami nevíme, co s tím, nevíme si rady ani s našimi vztekajícími se dětmi.

Ve svém kurzu s dětmi jsem zažila situaci, kdy jedné holčičce něco nešlo, a tak začala mlátit ostatní. Co byste v tu chvíli udělali?

Dát jí na zadek nepomůže, protože z toho se respekt k druhému nenaučí. Tím, že jí dáte na zadek, jí dáte najevo, že nerespektujete její pocity a tím vlastně ani ji.

Začít ji napomínat v tu chvíli taky nepomůže, protože v návalu emocí rozum spí. Přejít to, je jedna z možností, ale tak bysme se mohli dočkat, že to druhé děti opravdu hodně odnesou.

 

Tak co tedy?

Nemá smysl kohokoliv obviňovat. Jediné, co můžeme udělat, aby se něco změnilo, je začít ke vzteku přistupovat jinak.

Je potřeba být na tyhle situace připravený. Už mít natrénováno dopředu. :o) A nejlépe se to naučíte doma v bezpečném prostředí.

Pro mě je tou nejzdravější cestou, učit děti už od malička, jak se vztekat a přitom neubližovat druhým. A nejlépe je to naučíme tak, že to začneme dělat sami.

Jak?

O způsobech jak se vztekem zacházet zdravě jsem napsala pár článků na svém blogu. Najdete je v rubrice:

˃˃ Katarzní techniky pro všední den

Když se naučíte zdravě zacházet se vztekem, uleví se všem. Především proto, že se uleví vám samotným a budete víc v pohodě.

Ve vzteku je uvězněno velké množství životní energie, která nám pak v životě chybí na jiné věci. Místo toho se kumuluje v těle a způsobuje zdravotní problémy, které řešíme prášky. A přitom by stačilo se tu a tam pořádně vyvztekat.

 

vyvztekat_se

 

Zkuste aspoň jednou svůj vztek vypustit konstruktivně a vědomě. Samozřejmě takovým způsobem, aby to nikdo neodnesl.

Po nějaké chvíli ucítíte, jak se ve vás uvolní vlna horka nebo jich bude dokonce víc. Budete se pak cítit líp a bez výčitek, že to někdo schytal. Způsoby jak na to, už ode mě máte. A rozhdoně popusťte uzdu své fantazii. Určitě vás napadnou další možnosti.

Tím pro své zdraví i své vztahy uděláte velmi prospěšnou věc.

Už žádné migrény, žádné žlučníkové kameny ani mlácení dětí.

Pečovatelka o vnitřní svět člověka a průvodkyně na cestě za radostí.
Žena, která zná svou hodnotu, žije svůj jedinečný potenciál a má vyživující blízké vztahy. Dnes své bolestné dětství vnímá jako cenný dar.

Monika je autorkou ebooku Léčení vnitřního dítěte v pohodlí domova a ONLINE kurzu Léčení vnitřního dítěte.
Můžete se s ní potkat na živých seminářích Setkání s vnitřním dítětem nebo Osvoboď své vnitřní dítě.

Ráda vám pomůže uzdravit vztah k sobě sama a tím i okolní vztahy. Na šťastné dětství totiž není nikdy pozdě! I vy můžete odložit tíhu a bolest minulosti a začít žít naplňující život plný radosti, odvahy a lásky.

Můj příběh si přečtěte ZDE >>
Komentáře