Můj příběh

„Dnes vím, co je příčinou bolesti v mezilidských vztazích a jak ji účinně léčit.

 Vnímám jako své poslání učit lidi, jak léčit své dětské já a žít spokojenější a radostnější život.“


Jak uzdravit svůj vnitřní svět a žít naplněný život

Dnes se mám ráda, uvědomuju si svou hodnotu a můj život naplňuje především to, co mě baví.

Mám úžasně fungující partnerský vztah, který mě naplňuje, posouvá vpřed, velmi mě obohacuje a baví. Mohu v něm být sama sebou, rozvíjet se a měnit se. Užívám si v něm být naplno ženou se vším, co k tomu patří. Nemusím se v domácnosti starat o činnosti, které přináleží mužům, a mohu se naplno věnovat vytváření tepla domova. Z mého života vymizely věci, které mi nic nepřinášely a nebavily mě.

  • Jsem ženou, za kterou se muž rád vrací domů, a která umí rozdávat lásku.

  • V našem vztahu je rok od roku více vášně, hravosti a uvolnění.

  • I vztahy v mé rodině jsou čím dál láskyplnější. Je v nich více vzájemného respektu a přijetí.

  • Nikoho se nesnažím měnit. Jen sebe sama. A to jen ve smyslu uzdravení se.

  • Převzala jsem plnou zodpovědnost za kvalitu svého života.

  • Postupně jsem odložila několik kilo ochranných obalů, které mi přestaly sloužit.

  • Dnes už vím, jak probudit svou životní energii.

  • Daří se mi být se vším, co jsem, a mít se ráda.

 

Už bych se nechtěla cítit jako kdysi...

Můj předchozí partnerský vztah ztroskotal po sedmi letech na nevědomém žití, nepochopení a neřešení problémů.

Kdysi jsem byla zkřečovaný uzlík pochybností, smutků, strachů, sebelítosti a kontroly.

Měla jsem pocit, že se celý svět proti mě spikl a často jsem se ptala „Proč zrovna já?“

Já před deseti lety s 13 kily navíc.

Proč zrovna já jsem musela přijít o mámu už v deseti letech?

Proč zrovna mě odmítl můj táta, ještě než jsem se narodila? Proč pro mě nikdy žádný jiný táta nebyl?

Proč jsem nikdy nebyla nikomu dost dobrá?

Proč za mnou pořádně nikdo nestál a nikdo mě nepodporoval?

Viděla jsem především to špatné.

K tomu jsem si postupně začala vytvářet ochranné obaly v podobě přibývajících kil.

Ve všech mých partnerských vztazích se všechny mé rány z dětství hlásily o slovo. Zrcadlo mi stálo na každém rohu. Nevážila jsem si sebe sama a neměla se ráda. Navenek jsem však hrála silnou holku, která se ničeho nebojí a vždy všechno zvládne sama. Přitom jsem se bála kohokoliv pustit do svého života, abych už nemusela zažívat další zranění. Byla jsem to já, kdo opouštěl dřív, než by někdo opustil mě. A když někdo opustil mě, tak jsem se z toho dlouho vzpamatovávala.

Pak však do mého života přišel muž, se kterým jsem získala pocit domova. Můj bývalý přítel.

Udělala bych téměř všechno pro to, aby mě neopustil.

Dnes už vím, že jsem v něm hledala tátu. Visela jsem na něm a byla neuvěřitelně žárlivá. Jediný jeho pohled na jinou ženu mě přiváděl k šílenství.

Na druhou stranu jsem si ledacos nechala líbit, jen aby zůstal. Snažila jsem se být tou nejlepší hospodyní. Dovolila jsem mu překračovat své hranice i v intimní oblasti. Na oplátku jsem od něj čekala, že bude jen se mnou. Převzala jsem za něj i většinu mužských prací, i když mě to štvalo, ale nakonec mi to dávalo alespoň nějaký pocit hodnoty. Nutila jsem ho však, aby se změnil a byl víc chlapem.

A jak už to tak bývá, ani můj partner neměl ideální dětství. Tak jsem mu v některých ohledech pro změnu suplovala mámu. Toužila jsem ale po vztahu muže a ženy. Ani jeden z nás však nebyl dost dospělý a dost nasycený láskou a přijetím, aby se to mohlo dít.

 

Ve všech mých partnerských vztazích se všechny mé rány z dětství hlásily o slovo. Zrcadlo mi stálo na každém rohu. Nevážila jsem si sebe sama a neměla se ráda. Navenek jsem však hrála silnou holku, která se ničeho nebojí a vždy všechno zvládne sama. Přitom jsem se bála kohokoliv pustit do svého života, abych už nemusela zažívat další zranění. Byla jsem to já, kdo opouštěl dřív, než by někdo opustil mě. A když někdo opustil mě, tak jsem se z toho dlouho vzpamatovávala.

Pak však do mého života přišel muž, se kterým jsem získala pocit domova. Můj bývalý přítel.

Udělala bych téměř všechno pro to, aby mě neopustil.

Dnes už vím, že jsem v něm hledala tátu. Visela jsem na něm a byla neuvěřitelně žárlivá. Jediný jeho pohled na jinou ženu mě přiváděl k šílenství.

Na druhou stranu jsem si ledacos nechala líbit, jen aby zůstal. Snažila jsem se být tou nejlepší hospodyní. Dovolila jsem mu překračovat své hranice i v intimní oblasti. Na oplátku jsem od něj čekala, že bude jen se mnou. Převzala jsem za něj i většinu mužských prací, i když mě to štvalo, ale nakonec mi to dávalo alespoň nějaký pocit hodnoty. Nutila jsem ho však, aby se změnil a byl víc chlapem.

A jak už to tak bývá, ani můj partner neměl ideální dětství. Tak jsem mu v některých ohledech pro změnu suplovala mámu. Toužila jsem ale po vztahu muže a ženy. Ani jeden z nás však nebyl dost dospělý a dost nasycený láskou a přijetím, aby se to mohlo dít.

 

Pokud ve vztahu lidé žijí ve vleku nevědomých vzorců chování, je to cesta do pekel.

U nás to po pěti letech vyústilo v oboustrannou nevěru. Byl to jednoduše únik a hledání štěstí jinde. Já se potřebovala cítit jako žena a cítit přijetí a on se potřeboval volně nadechnout.

Od toho zlomového okamžiku jsme spolu byli ještě další dva roky.

Nevěru jsme nějak ustáli a mně došlo, že jsem na ní měla velký podíl viny. Začala jsem pátrat, kde je u mě zakopaný pes. Bylo mi jasné, že mé dětství ve mně zanechalo hluboké rány, ale jak z toho ven? Vždy mě přitahovala práce s lidmi, obory jako sociologie a psychologie, které jsem i vystudovala. Zjistila jsem však, že je velký rozdíl mezi tím něco vědět teoreticky a tím, si to sama prožít.

Začala jsem tedy hledat dál a navštěvovat různé semináře osobního rozvoje především s tematikou ženství. Vlastně jsem to řešila už od svých dvaceti let, ale zásadně kupředu se to začalo posouvat až tehdy.

Začala jsem se cítit víc jako žena.

Můj partner bohužel zůstal stát na místě. Postupně jsem mu mentálně utekla. Byl to hodný kluk, ale mně už to přestalo stačit. Dokonce jsme se ještě začali snažit o miminko a téměř začali stavět dům. Mně však postupně došlo, že to tak vlastně nechci.

Že chci vedle sebe někoho, kdo se bude rozvíjet se mnou. Že chci být opravdovou ženou opravdového muže. Každá buňka v mém těle dýchala tímto přáním. Tenkrát jsem ještě netušila, co všechno to vlastně znamená.

Téměř rok jsem sbírala odvahu, než jsem náš vztah byla schopná ukončit. Na miminko naštěstí nedošlo, ale několikamilionová společná hypotéka mi to poněkud komplikovala. Jak se nakonec ukázalo, všechno se dá nějak řešit. Jen to chce sebrat odvahu...

Věděla jsem, že mám před sebou ještě dlouhou cestu a nejprve chtěla zůstat sama a najít lék na své rány, abych do dalšího vztahu nevstupovala se stejnými vzorci chování.

Tak do mého života mohl přijít muž, vedle kterého mohu být ženou. Tím se mi potvrdila moudrá slova alchymisty.

„Když chceš, celý vesmír se spojí, abys své přání uskutečnil.“

(Paulo Coelho, Alchymista)

 

Až v tomto vztahu jsem se naučila pracovat se žárlivostí a postupně ji odbourávám. Našla jsem její původ a způsob, jak se jí zbavit. Není to však jen tak. Můj současný vztah mi přináší další výzvy a právě proto mám možnost se dál posouvat vpřed.

Naučila jsem se vytvářet vztahy plné respektu a lásky. Dnes už vím, jak si sama doplňovat pohár lásky a přijetí, který zel prázdnotou. Jak pracovat s potlačenými emocemi a jak přitom neubližovat okolí.

Svým blízkým jsem odpustila. Ani oni na tom nebyli o moc líp než já.

Zkoumání darů ženství mě přivedlo k průvodcovství ženskými přechodovými rituály a síle daru ženské cykličnosti, díky čemuž jsem objevila i svou sílu.

Mám cenné zkušenosti s léčením vnitřního dítěte, jehož nenaplněné potřeby poznamenávají všechny naše vztahy a především náš vztah sám k sobě a k našim vlastním dětem.

Své bolestné dětství dnes vnímám jako dar, který pomáhá mně i ostatním.

Už několik let pracuji i s dětmi. Právě na nich vidím, jak už v útlém věku začínáme být ve vleku nevědomých vzorců chování a bojíme se být sami sebou a to se mi daří měnit.

Dnes jsem přesvědčená o tom, že uzdravení dětí v nás, výchova dětí ke svobodě a respekt jejich jedinečnosti, jsou cestou ke zdravým vztahům a tím i zdravé společnosti.


K mé kvalifikaci:

Dvouletý výcvik Tělo, srdce a duše s Alanem Lowenem

Výcvik systemických konstelací u Bhagata J. Zeilhofera

Šamanský výcvik u Johna Hawkena

Výcvik v bioenergetice u Johna Hawkena

Roční výcvik v přechodových rituálech Návrat Bohyně s Barborou Nádvorníkovou

Matka měsíce v systému Mirandy Gray

Studium čínské medicíny - obor Akupunktura

Univerzita Pardubice - obor: Jazyková a socikolutní studia

zakončený státnicemi s psychologie, sociologie a německého jazyka

Účast na mnoha dalších workshopech, seminářích a terapiích zaměřených především na léčení těla, srdce, duše a vnitřního dítěte u úžasných lektorů jako jsou: Svarup a Premartha, John Hawken, Eva Velechovská, Alan Lowen, Janu Soren Ventegodt a mnoho dalších.

Certifikace v rozličných masážních technikách

- tuina masáže v rámci studia čínské medicíny

- masér sporotvních masáží mimo oblast zdravotnictví

- cyklus tantrických masáží školy Tantraworld

právě probíhá

2017

2016 - 2017

2015

2013

listopad  2013

2005 - 2009

2000 - 2004

2000 - 2016

2006 - 2012


Ve své terapii používám především průvodcovství, metody léčení vnitřního dítěte, práci s tělem a emocemi, dále dechová cvičení, vedené vizualizace a meditace.

Ráda vám pomůžu rozpustit tělesná i emocionální napětí, uzdravit vaše blízké vztahy a ženám ženství.

Do ničeho vás určitě nebudu nutit. Bez vaší aktivní spolupráce se to však neobejde. Nejen z vlastní zkušenosti vím, že základem úspěchu je vlastní odhodlání a jít do akce. :o)