Proč se nám nedaří dodržet svá předsevzetí

Zase je tu začátek nového roku a nevím jak vy, ale já jsem každý nový rok začínala s předsevzetími, s čím chci přestat, s čím začít, co dělat jinak a lépe.

Začnu pravidelně cvičit, zhubnu, přestanu se přejídat, budu jíst zdravě apod. Na začátku vždy bylo velké nadšení. První týden nebo dva se mi to dařilo, ale postupem času ne a ne u toho zůstat. Jak to?

Vždyť to, jak se cítím, je pro mě už hodně neuspokojivé. Tak proč se mi nedaří s tím něco udělat?

 

zadna_cokolada

Roky jsem se tím opravdu trápila.

Každý rok, a nejen na jeho začátku, kdykoliv jsem si dala nějaké předsevzetí, to dopadlo podobně. Víceméně neúspěšně. Nadšený rozjezd, postupné skomírání a nespokojený dojezd. Pocity frustrace a naštvání.

Na mé cestě po stopách vnitřního dítěte v nás dospělých jsem začala nacházet vysvětlení. Postupně mi začalo docházet, proč tomu tak je.

Mechanizmus závislostí – budu tak nazývat to, čeho se nám nedaří zbavit – je totiž založený na neuspokojení našich vývojových potřeb. Závislosti, se kterými se nám nejvíc nedaří skoncovat, mají svůj počátek v nejranějších fázích dětství a dotýkají se našich nejbolestivějších míst.

A protože jsme si je „pěstovali“ tak dlouho, není divu, že se nám s nimi většinou nedaří skoncovat ze dne na den a někdy dokonce horko těžko.

 

Ale přece…

Můžete teď namítat, ale kouřit jsem přeci nezačal jako nemluvně! To je sice pravda, ale nejde tu o vlastní kouření, ale o mechanizmus, který vás ke kouření přivedl, a který vás teď v této závislosti udržuje.

 

koureni

 

Je velmi velmi důležité si uvědomit, že „zlozvyky“, kterých se dnes snažíme zbavit, měly v našem životě své místo. Byly součástí naší obranné reakce, která nám pomáhala přežít těžké chvíle.

John Bradshaw ve své knize Návrat domů krásně vysvětluje, jakým způsobem vznikly závislosti na drogách (i alkohol a cigarety), na jídle, na lidech, na sexu apod.

 

Alespoň ve zkratce

Po našem příchodu na svět jsme byli zcela odkázáni na péči druhých. Bez nich bysme nepřežili. Naše přežití bylo na druhých absolutně závislé. A co víc, oni pro nás byli prostředníky získání pocitu bezpečí a důvěry v tenhle svět. V to, že naše potřeby jsou v pořádku a budou nasyceny.

Jsou to základní biologické potřeby – potřeba spánku, vyměšování a jídla. Pak také potřeba bezpečí, lásky a blízkosti – doteku. Jen když všechny tyto potřeby byly dostatečně uspokojovány, mohli jsme začít důvěřovat životu a taky svému prvotnímu nejbližšímu vztahu – vztahu s maminkou. Kvalita tohoto vztahu dala základ všem našim budoucím vztahům.

Představte si malé miminko, které by bylo ponecháno samo bez jakékoliv péče. Co by se stalo? Ano, je to tak závažné. Novorozenec nemůže vědět, že se k němu dospělý vrátí, když ho od něj odloučí. Cítí strach a samotu. A když ještě neumí mluvit, pláč je jediným prostředkem vyjádření: Potřebuji vás, něco mě trápí.

Když miminko pláče a nikdo k němu nepřijde, a pokud se tato situace stále opakuje, vytvoří se v něm pocit nedůvěry v tento svět.

Pokud vývojové potřeby dítěte nejsou zcela nasyceny (a to u většiny z nás opravdu nebyly) hledá si dítě podvědomě způsob, jak si je alespoň z části dosytit. Když to nefunguje, vytvoří se na tělesné rovině mechanizmus, který mu umožní necítit, že mu něco chybí.

Ačkoliv se to z pohledu dospělého člověka může zdát jako banální věc, jsou to základní mechanizmy, jak dítě reaguje v případě nepříznivých podmínek pro zdravý vývoj dítěte.

 

plac_miminko

 

Živná půda

Tak vznikla dobrá živná půda pro vznik našich závislostí. Všechny návykové látky způsobují i příjemné pocity, to jistě znáte. A tak, když už to nešlo jinak, našli jsme si jiné pomocníky, kteří nám alespoň na chvíli zprostředkovali zážitek příjemných pocitů anebo odvedli naši pozornost od emocionální bolesti.

Možná jste zkoušeli kouřit už ve školce, protože jste chtěli vyzkoušet to zakázané ovoce, které vesele konzumují ti, kteří vám ho zakazují. Později ve škole jste s kouřením začali možná proto, že jste potřebovali patřit do nějaké party, kde by vás jinak nebrali.

A tak moc jste podvědomě toužili po přijetí, když se vám ho zřejmě příliš nedostávalo ve vaší rodině, že to byla jediná možnost, jak v nějaké skupině získat své místo.

No, a pak už to pokračovalo setrvačností a navíc se přidala i fyzická závislost.

Dnes už je však všechno jinak. Přežili jsme. Tak proč se nám nedaří se závislostmi skoncovat?

Náš tělesný systém si totiž stále pamatuje ty bolestné zkušenosti z dětství.

Nic však není ztraceno. Ačkoliv se to na první pohled může zdát nemožné, dá se s tím něco dělat.

 

pojd_ke_me

Cestou je léčení našich emocionálních zranění z dětství

Je úžasné, že když začneme dosycovat nenasycené vývojové potřeby, najednou naši pseudopomocníci přestanou být potřeba. Já jsem za dobu léčení mých zranění z dětství „jen tak mimochodem“ zhubla 13 kilo, které už se nevrátily.

Pokud tedy chcete rozpustit příčinu svých závislostí, začněte pátrat po tom, kde je její původ.

Jen tak se mohou novoroční nebo jakákoliv jiná předsevzetí stát skutečností.

 

Můžete začít hned a zúčastnit se mého semináře Setkání s vnitřním dítětem, kde se zmíněných mechanizmů zaručeně dotkneme.

 

S úctou k vašemu osobnímu příběhu

Monika Nisznanská

Monika Nisznanská
Dnes vím, co je příčinou bolesti v mezilidských vztazích a jak ji účinně léčit. Mým posláním je učit lidi, jak vyléčit své dětské já a tím i své vztahy, a žít tak naplněný život. Můj příběh si přečtěte ZDE >>
Komentáře